Authors: Miloš Munzar, Tomáš Kovalčík
Location: Dobrá Voda u Březnice
Status: Concept design
Client: Private client
Project date: 2021
Gross floor area: 36 sqm
Budget: –
Photography: –
Location: Dobrá Voda u Březnice
Status: Concept design
Client: Private client
Project date: 2021
Gross floor area: 36 sqm
Budget: –
Photography: –
Historie Švédského mostu
V roce 1715 nechal postavit Jan Josef z Újezda – poslední majitel Březnice z rodu pánů z Újezda kamenný most přes tok Skalice (též zvanou Vlčava nebo Bozeňka).
Stavba měla březnickému pánovi údajně usnadnit jeho náboženské potřeby – mohl tak chodit pěšky na mše do stražišťského kostela. Přívlastek „švédský“ se vztahuje k období třicetileté války, resp. k jeho zbudování švédským vojskem, které obsadilo stražišťský vrch. Ačkoli je tato historická vazba mylná, neboť most vznikl již dříve, název se vžil, a používá se dodnes.
Švédský most se vyznačoval charakteristickou siluetou – specificky zalomený oblouk spojující oba břehy měl několikametrové převýšení. Traduje se, že důvodem tohoto řešení byla okolnost, že povolení od majitelky sousedního panství, hraběnky Marie Ernestiny Eggenbergové, rozené Schwarzenbergové (1649–1719), o něž ji Jan Josef požádal, dlouho nepřicházelo, a tak březnický pán zadal stavbu tak, aby most nezasáhl na sousední pozemek, ale pouze se ze strany zapustil do břehu říčky.
Kamenný most stál na svém místě až do roku 1963, kdy se kvůli zanedbané údržbě zřítil.
Dnes je Skalice přemostěna jednoduchou kovovo-dřevěnou lávkou umístěnou v těsné blízkosti zbylých pilířů zaniklého mostu.
V roce 1715 nechal postavit Jan Josef z Újezda – poslední majitel Březnice z rodu pánů z Újezda kamenný most přes tok Skalice (též zvanou Vlčava nebo Bozeňka).
Stavba měla březnickému pánovi údajně usnadnit jeho náboženské potřeby – mohl tak chodit pěšky na mše do stražišťského kostela. Přívlastek „švédský“ se vztahuje k období třicetileté války, resp. k jeho zbudování švédským vojskem, které obsadilo stražišťský vrch. Ačkoli je tato historická vazba mylná, neboť most vznikl již dříve, název se vžil, a používá se dodnes.
Švédský most se vyznačoval charakteristickou siluetou – specificky zalomený oblouk spojující oba břehy měl několikametrové převýšení. Traduje se, že důvodem tohoto řešení byla okolnost, že povolení od majitelky sousedního panství, hraběnky Marie Ernestiny Eggenbergové, rozené Schwarzenbergové (1649–1719), o něž ji Jan Josef požádal, dlouho nepřicházelo, a tak březnický pán zadal stavbu tak, aby most nezasáhl na sousední pozemek, ale pouze se ze strany zapustil do břehu říčky.
Kamenný most stál na svém místě až do roku 1963, kdy se kvůli zanedbané údržbě zřítil.
Dnes je Skalice přemostěna jednoduchou kovovo-dřevěnou lávkou umístěnou v těsné blízkosti zbylých pilířů zaniklého mostu.
Koncept
Téma obnovy Švédského mostu vnímáme jako krajinářskou úlohu – spojení výtvarně-technického návrhu mostní konstrukce a úpravy jeho okolí – práci s kontextem, historií a pamětí místa.
Návrh předkládá koncepční architektonickou studii, která zahrnuje mimo ztvárnění konstrukce vlastního mostu též instalaci barokních soch, úpravu stromořadí přístupové cesty, sanaci zbytků původního barokního mostu, přístup k hladině vody po přírodním schodišti, dřevěné molo.
Tvarosloví nové konstrukce je záměrně omezeno na minimum, dominantním výtvarným prvkem je konvexně-konkávní křivka oblouku a nájezdů na něj, a půdorysné konkávní projmutí tvaru mostu.
Konstrukce zábradlí je potlačena, bez horního profilu, měkce přecházející do volného prostoru. Hlavním motivem mostu je šotolino-kamenitý povrch, převedený z jednoho břehu na druhý.
Stavba má být nenápadná, neokázalá, avšak harmonicky souznící s geniem místa.
Navržený most je parafrází zaniklého Švédského mostu, vzpomínkou na něj.
I – Trvalý nosník – oblouk
Skladba původního mostu využívala po staletí ustálený způsob gravitačního stavění – kámen kladený na kámen, kámen kladený na kámen, atd.
Nový most tento způsob stavění přejímá, avšak jednotlivé stavební prvky jsou zde zredukovány na nutné minimum.
II – Dočasné otevřené zábradlí
Zábradlí na fotografiích původním mostu zcela chybí. Divák sleduje štíhlý – dynamický oblouk. Náš návrh pracuje s touto myšlenkou, zábradlí je nehmotné; je minimální nutnou otevřenou strukturou, jejíž podoba se mění v závislosti na úhlu pohledu pozorovatele. Hlavní váhou je zde nosný hmotný oblouk, jeho tvar a proporce.
III – Cesta jdoucí přes most
Mimo využití zcela praktické je jedním z motivů stavby mostu usnadnění přístupu do stražišťského kostela. V „tomto světě“ to jsou cesty za modlitbou, v tom druhém pak cesty k poslednímu odpočinku – přenášení mrtvých z přifařených obcí na stražišťský vrch.
Motiv přírodní cesty je do návrhu propsán ve své takřka nejčistší podobě – cesta je jednolitá, hranice cesty-přechodu nad řekou chybí...
